Mezi hlavní charakteristiky lahví řadíme také popisy dna. Původní ruční výroba lahví zasahovala krom jiného i do tvarování dna. Láhev se přidržela na šlapáku a prolomením baňky dovnitř vzniklo „prohloubené“ dno. Takto se dna tvarovala až do nástupu automatických strojů, kdy stroj již vyráběl především dna rovná, nebo mírně zahloubená.
Základní rozdělení lahví podle dna :
Hluboce prohloubené zaoblené – většinou velmi staré kousky (konec 19. století)
Hluboce prohloubené ploché – převážně ruční výroba (do r.1924)
Mírné prohloubení – dvacátá léta 20. století
Rovné dno – vesměs všechny láhve po r.1930
Dna jako taková sloužila i k označování majitele lahve, výrobce láhve, či jinému účelu (obsah, č. formy, rok, …).
Expediční šarže – římské číslice na dně litoměřických erbovek
Letopočty
Názvy pivovarů – Bílina, Vysoký Chlumec
Měrné jednotky – Planá
Označení skláren – (nejpoužívanější sklářské značky na pivních lahvích u nás viz 4. díl seriálu)
Normy – ČSN
Další doplňkové signace a znaky častěji používané na dnech pivních lahvích :
– vystouplý kroužek (pivovar Olomouc, Chřibská)
– výstupek – bodec (pivovar Litomyšl, Rájec)
– znaky – např. hvězda + EABP (Gambrinus)
– zkratky – např. E.B.L., A.P.B. (Litoměřice, Brno)
– jiné označení – např. unverkäuflich (neprodejné)
Popis dna je nedílnou součástí každého katalogu sbírky sběratele. Podle něho lze rychle a snadno odhadnout přibližné stáří láhve.