Z historie


VÍNO

Víno pravděpodobně provází lidstvo od nepaměti. Nálezy fosilií jsou staré více než 40mil.let. Zdá se, že plané plody vinné révy sbíral a konzumoval už člověk v mladší době kamenné. No, a že bobulky občas někde zkvasily a onen člověk je okusil netřeba spekulovat. A kdo jednou okusí…

Nejstarší doklady o výrobě vína se datují do období cca 10 000 let př.n.l. Turecko, Sýrie a také Gruzie. V oblasti Zakavkazu a Mezopotámie s jistotou cíleně pěstovali víno už před 8 000 lety. Obchod vínem mezi Mezopotámií a Egyptem je doložen před 2700 lety. Nástěnné i jiné malby nám daly možnost rekonstruovat postupy výroby a způsob používání. Egypťané například používali nádoby s keramickými uzávěry zdobené pečetěmi. Víno se pilo z hliněných číší, zvířecích rohů nebo kožených vaků. Vyšší vrstvy popíjely víno ze skleněných číší už v době faraonů

Postupně si vinnou révu a  působy zpracování osvojovali i další národy a víno postupovalo světem.

Předpokládá se, že vinnou révu k nám ve 3.století přivezli římští vojáci. K opravdovému rozšíření pěstování vína na našem území došlo v období Velkomoravské říše v 9-10 století, za kněžny Libuše a sv.Václava, který se také  stal patronem vinařů.

Pěstování vína bylo vždy sešněrováno různými pravidly (např.pravidlo korintského řádu) a královskými nařízeními. Nad nimi bděl PURKMISTR  který býval členem městské rady.

Velký rozkvět vinařství zažilo za vlády Karla IV. Nechal dovézt révu z Burgundska a Rakouska. Zakládal městské vinice kolem Prahy, Karlštejna a Mělníku. Pozdější neklid husitských válek, a hlavně 30ti letá válka, vinicím moc nepřály. Mnoho jich bylo zničeno a vinařství bylo téměř v úpadku, který trval téměř 100let. Svým dílem k tomu přispívá i velký rozmach pivovarnictví. Nákaza révokazem v roce 1860 tuto pohromu dokonává. Jsou zničeny vinice v celé Evropě. Netřeba spekulovat jak vinicím „pomohla“1. světová válka.

Obnova vinohradnictví u nás nastává ve třicátých letech 20 stol. Zvětšuje se rozsah vinic, ten ale bohužel už nikdy nedosáhl rozsahu vinic z období vlády Jagellonců, kdy se hospodařilo na 22 000ha. Na přelomu 19-20 stol. se v tzv. pomocných školkách snaží odborníci vypěstovat odolnější odrůdy révy. Bylo dosaženo mnoho úspěchů. Kontinuitu tohoto snažení dočasně zabrzdila 2 světová válka. Šlechtění a křížení různých druhů vín spolu s nadšením drobných i větších pěstitelů přináší úspěchy a zlepšení kvality českých a moravských vín.

Období po roce 1948 bohužel upřednostňuje kvantitu před kvalitou…

Známá česká vinařství:

Sklepy knížete Lobkowicze               Mělník

Sklepy knížete Lobkowicze               Roudnice nad Labem

Sklepy hraběte Nostitze                     Velké Žernoseky

Sklepy knížete Schwarzenberga        Lovosice

 

LIKÉRY

Historie výroby likéru je poměrně mladá. Lze ji datovat do cca.17tého stol. kdy se jejích výroba oddělila od bylinkářství, nebo spíše inspirovala výrobce ochucených lehce alkoholických nápojů. Ve svych počátcích nebyly likéry vnímány jako alkohol, ale spíš jako léčivý nápoj, jehož účinky byly jistě mnohdy zveličovány. No a že dokázal i pozvednout náladu ho jistě dělalo ještě zajímavějším. Likér je sladší alkoholický nápoj, ochucený bylinkami, kořením, nebo ovocem. Název likér je odvozen od latinského liquifacere, neboli rozpustit. Likéry se připravují louhováním patřičných ingrediencí. Jedním z nejstarších vyráběných likérů je francouzský Chauntreuse, který vyráběli mniši Kartuzianského řádu z mnoha druhů bylin a vínovice. Jako obvykle i při objevování likérnictví patřili mniši k nejvíce pokrokovým a jejich výrobky, či jejich základ tvoří podstatu mnoha dnešních výrobků. Např. známý Benediktýnku vytvořil roku 1510 benátský mnich Bernardo Vincelli. Potřeboval k tomu „pouze“ 27 speciálně vybraných bylin a s jejich pomocí vyráběl 40% lahůdku. Z českých likérů se nelze nezmínit o nejslavnějším českém likéru – becherovce. Josef Becher experimentoval s bylinami již v roce 1794, kdy si pronajal v Karlových Varech vinopalnu. V roce1807 začíná prodávat svuj léčivý likér na kterém velmi dlouho pracoval. Tehdy ještě nenesl název Becherovka, nýbrž Englisch Bitter. Díky návštěvníkům lázní, kteří byli s Becherovými kapkami velmi spokojeni, se jejich věhlas rychle šíří do světa. V roce 1834 dobývá Štětín, Mnichov. Rychle následuje Paříž a postupně celá Evropa. Po zrušení prohibice, tedy až o 100 let později v r. 1934 proniká i do Ameriky. Zmínil bych se ještě o likérce Braunsch a Eckelmann, která vznikla v roce 1848 v Ústí nad Labem. Specializovala se na výrobu lihu, kvasnic a likérů .Odtud pochází také známý „Myslivec“ Na rozdíl.od výroby piva nebo vína se zdá, že výrobu likéru rok 1948 nepoznamenal tak výrazně (zavírání či výrazné omezení výroby,mizerná kvalita) A tak se z těch zásadních můžeme radovat a užívat si jich (s mírou) dodnes.

Nejvýznamnější továrny na výrobu likérů:

Bratři Eckelmannové               Krásné Březno – Ústí nad Labem

Ludvík Vantoch                         Nymburk + Lysá nad Labem

Bedřich Kafka                            Příbram

Josef Souček                              Mochov

Alois Vanický                             Třebenice