Pivotoulky VIII. – Domažlicko a Klatovsko 2018

V parných dnesch osvěží : dobře vychlazené pivko – bazénové potěšení – nový článek na webu STARE-LAHVE.CZ

V tomto případě můžeme ctěnému obecenstvu posloužiti krátkou zprávou z pivního putování skupiny flaškologů v roce 2018 – sice se zpožděním víc než rok, ale přece :-)

V rámci pivotoulek, v pořadí již s číslem 8., jsme vyrazili tentokráte do šumavských hvozdů, konkrétně na domažlicko a klatovsko…

Tvrdé jádro skupiny ve složení Míra, Báča, George a Hans se sešlo již na trati Praha – Plzeň.

Nocleh jsme si zařídili v malém penzionu přímo v centru Domažlic. Toto město je neskutečně nádherné a masivním turismem poměrně nedotčené.

Krátká tour po městě nás zavedla i do míst, kde kdysi stával domažlický obecní pivovar – bohužel se dochovala jen malá část provozu – starý hvozd. Zbytek spolykal Kaufland.

Po vydatné večeři na náměstí jsme se uložili na lože, nebož nás hned následující den čekala poměrně náročná trasa do Kdýně.

Ještě v samotných Domažlicích jsme ráno stihli návštěvu místního muzea a venkovní show nadšenců a příznivců US Army zřejmě konanou k výročí ukončení bojů na našem území právě touto armádou.

První osvěžovací stanice v nastupujícím vedru byla na Podveském mlýně, kteréžto místo je vkusně zrekonstruované. Cestu k mlýnu od silnice nám lemoval potok a jeho bobří zkáza.

Poměrně brzy nás čekala další zastávka, ve Starém Klíčově, kde v místní restauŕaci došlo i na klobásku :-)

Shodou nešťastných náhod jsme zcela minuli plánovanou zastávku u podvodní pozorovací kabiny a lesem nelesem polem nepolem jsme se dostali až pivovarské pošumavské baště – Koutu.

Zde nastalo obrovské zklamání, pivovar je zavřený :(  jediné osvěžení ve formě plechovkáče bylo od místního asijského domorodce. Ach jo. Krásný komplex bývalého významného provozu jaksi chátrá. Hrabě Stadion se zřejmě v hrobě otáčí.

V úmorném vedru jsme doklopýtali do cíle dnešního putování – do Kdýně. Plánovaný výstup na Rýzmberk jsme museli bohužel odložit. Město samo o sobě je ale velmi krásné, s typickým obdélníkovým náměstím a stojí za navštívení.

Pobyt zajištěn v malém penzionu přímo nad restaurací s pizzerií, kde jsme taktéž zakotvili.

Následujího dne jsme se vydali na nádhernou cestu po úpatí švihovské vrchoviny, minuli jsme Koráb a přes malé vesničky Dobříkov a Smržovice, kde jsme si nečekaně udělali exkurs do dílny renovátorů historických automobilů. A právě zde jsme měli možnost shlédnout renovaci unikátní Śkody Safari.

Následně ve snaze obejít vrch Ćerná skála došlo menšímu zabloudění, kteréžto mělo za následek totální minutí bývalého židovského hřbitova. Ovšem po radě místního zahrádkáře jsme hřbitov, opuštěný a ukrytý v lesích nad obcí Loučim, objevili.

Naštěstí nás dobrá nálada neopustila ani při neplánovaném průchodu skládkou odpadů. Za odměnu jsme v obci Libkov, kde rovněž jako v předchozích obcích nebyla hospoda či jiná osvěžovna, obdrželi lahvového Arguse, který i přes počáteční nedůvěru v tuto značku celkem zachutnal. Darovanému koni na chrup nehleď … a místnímu obyvateli z prvního stavení vlovo od Kdýně velké díky.

Další průsečík naší cesty jsme si už ujít nenechali – stala se jím rozhledna Markéta, jenž se tyčí nad vesničkou Dlažov. Rozhled vůkol fantastický, malý odpočinek a relax byl již zapotřebí.

Neustálé vedro ovšem některé účastníky zmáhalo a tak vidina dalšího putování byla velmi krutá. V Dlažově taktéž bez restaurace, přes Soustov a Vítanou jsme se s vypětím všech sil doplazili do Bezděkova. Oj !

Zde minimpivovar v moderním stylu, po již ušlých necelých 30ti kilometrech s plnou polní na zádech místo zaslouženého odpočinku. Skvělá kuchyně, ve skalním masivu vytasaný sklep s restaurací a výtečné pivko. Nikomu se nechtělo pokračovati dále.

A obzvláště Mírovi, jenž v tomto místě došel k závěru, že další dnesšní putovaní by byl konec nadějím na solidní výsledek z celé pivopouti.

Rozhodl se tedy i přes nevoli ostatních nasednout v Bezděkově na rychlík Źelezná Ruda – Praha a odjet tak směr Klatovy.

Poznámka autorta : cesta na nádraží, byť měla asi jen 2 km, byla nekonečná a opravdu jsem s posledními zbytky pudu sebezáchovy dorazil na perón snad nejošklivějšího nádraží v Ćechách.

Vysvobození ve formě ubytování se v klatovském hotýlku panelákového typu z dob socialistické perestrojky bylo na bíledni. Zbytek grupy dorazil pěšky ( !!! ) z Bezděkova za pár hodin v dosti zuboženém stavu. Především Báča byl na dně a chtěl jít do hajan…

I tak jsme ještě zvládli zajít do místních restauračních zařízení na pivko, hokej a dlabanetz.

Tolik propagovaný opětovně oživený projekt Měšťanský pivovar v Klatovech jsme objevili v zapadlé uličce bez známek života. Śkoda, na místní pivko jsme se těšili.

Původní pivovar a jeho budovy se dnes umně schovávají za náměstím. Druhý klatovský provoz, parostrojní pivovar a sladovna Ś.Löwyho nestojí dokonce už vůbec,

Po úžasné noci jsme ráno posnídali na klatovském náměstí v cukrárně a po zakopení souvenierů pro naše drahoušky jsme se vydali na zpáteční cestu k domovům.

Myslím, že i tentokráte se naše pivotoulky velmi vyvedly, byť jsme neviděli vše co jsme chtěli :-)

Tak zasejc za rok !

 

 

 

 

 

 

Sdílejte článek s přáteli
  •  
  •  
  •   


Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*